Aktuality

01. 08. 2019

Aktuální publikační činnost CMRM

V červenci 2019 se podařilo zhodnotit dlouhodobé výzkumné aktivity členů CMRM v podobě 3 impaktovaných článků. 

Jedná se o texty: 

Jan Ženka, Ondřej Slach & Adam Pavlík (2019) Economic resilience of metropolitan, old industrial, and rural regions in two subsequent recessionary shocks, European Planning Studies, DOI: 10.1080/09654313.2019.1638346

Bosák, V., Slach, O., Nováček, A., & Krtička, L. (2019) Temporary use and brownfield regeneration in post-socialist context: from bottom-up governance to artists exploitation. European Planning Studies, DOI: 10.1080/09654313.2019.1642853

Slach, O., Bosák, V., Krtička, L., Nováček, A. & Rumpel, L. (2019) Urban Shrinkage and Sustainability: Assessing the Nexus between Population Density, Urban Structures and Urban Sustainability. Sustainainability, DOI:10.3390/su11154142

05. 03. 2019

Výsledky dotazníkového šetření MOaP

Toto dotazníkové šetření vzniklo za cílem identifikovat hlavní PUSH (vytlačující, tj. např. nemožnost získat pracovní uplatnění, špatné životní prostředí, vysoká kriminalita, nepřiměřená výše nájmu) a PULL (přitahující, tj. např. vyšší kvalita života, lepší image, lepší možnosti uplatnění a výdělku) faktory vedoucí k tomu, že se obyvatelé z centrálního obchodu města Ostravy vystěhovávají. V rámci dotazníkového šetření byla rovněž zjištěna spokojenost obyvatelstva s rozličnými aspekty života ve městě a důvod, proč se do něj stěhovali. Dotazník jako takový se skládal z celkem 14 otázek, z čehož 2 byly otevřené. Šíření dotazníku a jeho vyplňování proběhlo online. Samotné dotazníkové šetření bylo zrealizováno na jaře roku 2018, kdy se jej zúčastnilo 513 obyvatel obvodu Moravská Ostrava a Přívoz (MOaP). Výsledky dotazníkového šetření si můžete stáhnout zde. V současnosti připravujeme odborný článek na toto téma.

26. 02. 2019

Landscape Festivalu Ostrava 2019

V rámci Landscape Festivalu Ostrava, který se zabýval potenciálem a bariérami rozvoje Ostravy v kontextu krajinné architektury a umění vystoupili s přednáškami také členové CMRM, kteří rovněž spolupracovali s festivalem v rámci vedení studentů během workshopu. Mgr. Alexandr Nováček přednesl prezentaci "Mileniáni a shrinking city: Případová studie centra Ostravy" a Mgr. Vojtěch Bosák "Ekonomický a sociální vývoj Ostravy: průmyslová minulost, přítomnost a budoucnost"

22. 01. 2019

Dr. Slach na půdě Senátu ČR

Dr. Slach 29. ledna 2019 bude mít na půdě Senátu ČR prezentaci na téma "Bariéry a příležitosti obnovy strukturálně postužených regionů" více informací zde.

22. 01. 2019

Nový článek The Smart City is landing! On the geography of policy mobility

Mezi nejdominantnější koncepty městského rozvoje se velmi rychle etabloval koncept Smart cities (Chytrá města). Přestože řada měst již aplikuje vybrané nástroje tohoto konceptu, doposud chyběla jeho alespoň základní analýza a kritické hodnocení v geografické perspektivě.  Článek pod názvem „The Smart City is landing! On the geography of policy mobility“ publikovaný studentkou Ekonomické geografie a regionálního rozvoje Lucií Hýllovou a členem CMRM Ondřejem Slachem částečně zaplňuje tuto mezeru. Ačkoliv se jedná primárně o vstupní analýzu a hodnocení, ukazuje se, že koncept Smart cities je implementován spíše selektivně nežli holisticky, což může přinášet řadu rizik pro další rozvoj měst v Česku. Plný text je k dispozici zde

08. 01. 2019

Naši studenti se v Horním Rakousku seznámili s proměnou průmyslového regionu

Studenti Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje se zaměřili na urbanní proměnu regionu Horního Rakouska, který měl původně silně průmyslový ráz. Hledali možné paralely mezi tamními městy a městy v Moravskoslezském kraji.

Díky podpoře Moravskoslezského kraje se v rámci projektu Podpora zvýšení připravenosti studentů Ostravské univerzity na výkon profese a zvýšení jejich konkurenceschopnosti na trhu práce seznámili s danou lokalitou a zkoušeli porozumět proměně urbánních struktur tohoto regionu, který podobně jako Moravskoslezský kraj vyrostl díky těžkému průmyslu. Míra transformace je ale obou regionů na jiné úrovni. Moravskoslezský kraj a jeho města procházejí procesem hluboké restrukturalizace, která se vyznačuje například relativně slabší ekonomickou výkoností, negativní image či odlivem obyvatel, od počátku 90. let. Horní Rakousko pak čelí podobným problémům přibližně o dvě dekády déle a se změnami se celý region úspěšně vyrovnává. Za vhodný příklad může posloužit vývoj samotného hlavního města tohoto regionu – Lince. Vznik toho sídla se sice váže k rozvoji textilního a oděvního průmyslu, ale opravdu klíčovým impulzem formujícím průmyslový charakter tohoto města bylo založení ocelárny Reichswerke Hermann Göring (dnes Voest) v jižní části města, která byla doplněna o rozsáhlý chemický průmyslový komplex (dnes např. firmy Borealis). Dynamický rozvoj průmyslu vedl k rychlému nárůstu počtu obyvatel, přičemž město dosáhlo svého populačního (204 000 obyvatel) a ekonomického vrcholu na počátku 70. let minulého století. Ropný šok a následná hospodářská krize v roce 1973 však znamenala konec období růstu a Linec začal čelit sociálnímu a ekonomickému poklesu, který byl akcelerován nízkou kvalitou života a špatnou image města („In Linz stinkt´s“ – V Linci to smrdí). To názorně dokumentuje pokles počtu obyvatel (183 600 obyvatel v roce 2001), kterým Linec splňoval klasifikaci tzv. “smršťujícího se města”, což je jedno z témat, kterému se katedra sociální geografie a regionálního rozvoje dlouhodobě věnuje. Linec na úpadek reagoval třemi vzájemně propojenými strategiemi. První strategií byla podpora rozvoje vzdělávání ztělesněná založením univerzity Johanes Keplera (1966), druhou rozvoj nových průmyslových (technologicky) příbuzných odvětví a služeb s vyšší přidanou hodnotou. Třetí, a zřejmě nejvíce inspirativní strategií byla podpora kulturních aktivit, které měly přispět ke změně negativní image města. Za posledních 30 let investovalo město do kulturní infrastruktury více než 250 miliónů euro. Mezi nejvýraznější projekty patří například Ars Electronica Center, kulturní klastr OÖ Kulturquartier, muzeum moderního umění Lentos Kunstmuseum či regenerace bývalé továrny na zpracování tabáku Tabakfabrik Linz. Rozvoj kulturní infrastruktury a kulturních aktivit se promítl nejen do zlepšení image města, ale dal také významný impulz pro rozvoj kreativních odvětví, jejichž koncentrace patří k nejvyšším v celém Rakousku. O tom, že tyto tři strategie byly zvoleny a implementovány vhodně svědčí skutečnost, že město se znovu vrátilo na růstovou trajektorii, což názorně dokumentuje aktuální nárůst počtu obyvatel města na 206 000 tj. přírůstek 12,2 % v průběhu pouhých 15 let. Důležité však je, že i přes rozvoj nových odvětví, město stále disponuje základnou tradičních odvětví (ocel a chemie). Také proto lze nalézt řadu paralel například s Ostravou, což z Lince dělá cenný zdroj inspirace (nikoliv imitace) pro rozvoj měst Moravskoslezského kraje. Druhým městem, které studenti v rámci exkurze navštívili, byl Wels s přibližně 60 000 obyvateli. Toto středně velké město, které zaznamenává dlouhodobý populační růst se řadí k hlavním veletržním centrům v Rakousku, důvod návštěvy byl nicméně jiný. Město Wels totiž jako první město v Rakousku implementovalo model takzvaného city managementu. Reagovalo tak na výstavbu velkých obchodních center na okraji města, což vedlo k úpadku maloobchodu a služeb v městském centru. Studenti se prostřednictvím terénního šetření přesvědčili, že realizovaná opatření se pozitivně promítla do kvality a atraktivity sortimentního mixu. Nástroje a opatření realizovaná ve Welsu mohou být zdrojem inspirace například pro města jako Opava či Frýdek-Místek, kde se městská centra potýkají s analogickými problémy, avšak prozatím bez adekvátní institucionální reakce.

Fotografie z exkurze naleznete zde.