Aktuality

10. 01. 2019

Nová článek "The Smart City is landing! On the geography of policy mobility"

Mezi nejdominantnější koncepty městského rozvoje se velmi rychle etabloval koncept Smart cities (Chytrá města). Přestože řada měst již aplikuje vybrané nástroje tohoto konceptu, doposud chyběla jeho alespoň základní analýza a kritické hodnocení v geografické perspektivě.  Článek pod názvem „The Smart City is landing! On the geography of policy mobility“ publikovaný studentkou Ekonomické geografie a regionálního rozvoje Lucií Hýllovou a členem CMRM Ondřejem Slachem částečně zaplňuje tuto mezeru. Ačkoliv se jedná primárně o vstupní analýzu a hodnocení, ukazuje se, že koncept Smart cities je implementován spíše selektivně nežli holisticky, což může přinášet řadu rizik pro další rozvoj měst v Česku. Plný text je k dispozici zde

08. 01. 2019

Naši studenti se v Horním Rakousku seznámili s proměnou průmyslového regionu

Studenti Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje se zaměřili na urbanní proměnu regionu Horního Rakouska, který měl původně silně průmyslový ráz. Hledali možné paralely mezi tamními městy a městy v Moravskoslezském kraji.

Díky podpoře Moravskoslezského kraje se v rámci projektu Podpora zvýšení připravenosti studentů Ostravské univerzity na výkon profese a zvýšení jejich konkurenceschopnosti na trhu práce seznámili s danou lokalitou a zkoušeli porozumět proměně urbánních struktur tohoto regionu, který podobně jako Moravskoslezský kraj vyrostl díky těžkému průmyslu. Míra transformace je ale obou regionů na jiné úrovni. Moravskoslezský kraj a jeho města procházejí procesem hluboké restrukturalizace, která se vyznačuje například relativně slabší ekonomickou výkoností, negativní image či odlivem obyvatel, od počátku 90. let. Horní Rakousko pak čelí podobným problémům přibližně o dvě dekády déle a se změnami se celý region úspěšně vyrovnává. Za vhodný příklad může posloužit vývoj samotného hlavního města tohoto regionu – Lince. Vznik toho sídla se sice váže k rozvoji textilního a oděvního průmyslu, ale opravdu klíčovým impulzem formujícím průmyslový charakter tohoto města bylo založení ocelárny Reichswerke Hermann Göring (dnes Voest) v jižní části města, která byla doplněna o rozsáhlý chemický průmyslový komplex (dnes např. firmy Borealis). Dynamický rozvoj průmyslu vedl k rychlému nárůstu počtu obyvatel, přičemž město dosáhlo svého populačního (204 000 obyvatel) a ekonomického vrcholu na počátku 70. let minulého století. Ropný šok a následná hospodářská krize v roce 1973 však znamenala konec období růstu a Linec začal čelit sociálnímu a ekonomickému poklesu, který byl akcelerován nízkou kvalitou života a špatnou image města („In Linz stinkt´s“ – V Linci to smrdí). To názorně dokumentuje pokles počtu obyvatel (183 600 obyvatel v roce 2001), kterým Linec splňoval klasifikaci tzv. “smršťujícího se města”, což je jedno z témat, kterému se katedra sociální geografie a regionálního rozvoje dlouhodobě věnuje. Linec na úpadek reagoval třemi vzájemně propojenými strategiemi. První strategií byla podpora rozvoje vzdělávání ztělesněná založením univerzity Johanes Keplera (1966), druhou rozvoj nových průmyslových (technologicky) příbuzných odvětví a služeb s vyšší přidanou hodnotou. Třetí, a zřejmě nejvíce inspirativní strategií byla podpora kulturních aktivit, které měly přispět ke změně negativní image města. Za posledních 30 let investovalo město do kulturní infrastruktury více než 250 miliónů euro. Mezi nejvýraznější projekty patří například Ars Electronica Center, kulturní klastr OÖ Kulturquartier, muzeum moderního umění Lentos Kunstmuseum či regenerace bývalé továrny na zpracování tabáku Tabakfabrik Linz. Rozvoj kulturní infrastruktury a kulturních aktivit se promítl nejen do zlepšení image města, ale dal také významný impulz pro rozvoj kreativních odvětví, jejichž koncentrace patří k nejvyšším v celém Rakousku. O tom, že tyto tři strategie byly zvoleny a implementovány vhodně svědčí skutečnost, že město se znovu vrátilo na růstovou trajektorii, což názorně dokumentuje aktuální nárůst počtu obyvatel města na 206 000 tj. přírůstek 12,2 % v průběhu pouhých 15 let. Důležité však je, že i přes rozvoj nových odvětví, město stále disponuje základnou tradičních odvětví (ocel a chemie). Také proto lze nalézt řadu paralel například s Ostravou, což z Lince dělá cenný zdroj inspirace (nikoliv imitace) pro rozvoj měst Moravskoslezského kraje. Druhým městem, které studenti v rámci exkurze navštívili, byl Wels s přibližně 60 000 obyvateli. Toto středně velké město, které zaznamenává dlouhodobý populační růst se řadí k hlavním veletržním centrům v Rakousku, důvod návštěvy byl nicméně jiný. Město Wels totiž jako první město v Rakousku implementovalo model takzvaného city managementu. Reagovalo tak na výstavbu velkých obchodních center na okraji města, což vedlo k úpadku maloobchodu a služeb v městském centru. Studenti se prostřednictvím terénního šetření přesvědčili, že realizovaná opatření se pozitivně promítla do kvality a atraktivity sortimentního mixu. Nástroje a opatření realizovaná ve Welsu mohou být zdrojem inspirace například pro města jako Opava či Frýdek-Místek, kde se městská centra potýkají s analogickými problémy, avšak prozatím bez adekvátní institucionální reakce.

Fotografie z exkurze naleznete zde.

 

07. 10. 2018

Článek v tematickém vydání Hungarian Geographical Bulletin

V aktuálním monotematickém čísle časopisu Hungarian Geographical Bulletin byl uveřejněn článek od Jana Ženky a Ondřeje Slacha pod názvem „How do various types of regions attract creative industries? Comparison of metropolitan, old industrial and rural regions in Czechia?“. Autoři v textu zkoumali, nakolik je lokalizace kreativních odvětví ovlivněna specifickým regionálním kontextem. Klíčovou vysvětlující proměnou pro rozmístění kreativních odvětví se ukázala být urbánní velikost/ hustota a pozice v urbánní hierarchii, přičemž regionální kontext má spíše omezený vliv. Plný text je k dispozici zde.

04. 10. 2018

Členové KSGRR se podíleli na zpracování projektu na výstavbu multifunkčního areálu Ostravské univerzity s rozpočtem více než 1 mld. Kč

V centru Ostravy na Černé louce vznikne multifunkční areál Ostravské univerzity se dvěma novými budovami. První plánovanou budovou je „Zázemí pro sport, zdraví a technologie“, rozsáhlé sportoviště a zároveň budoucí sídlo katedry studií lidského pohybu Pedagogické fakulty Ostravské univerzity.

Druhou budovou je „Klastr umění a designu Fakulty umění Ostravské univerzity, v jehož rámci vznikne mj. zázemí pro Centrum digitálních technologií a design, multimediální učebna, zázemí pro Operní studio nebo hudební sál.

Projekty byly zpracovány a podány díky spolupráci odborníků z katedry studií lidského pohybu Pedagogické fakulty OU, Fakulty umění OU, katedry sociální geografie a regionálního rozvoje PřF OU (pod vedením Mgr. Ondřeje Slacha, Ph.D.) a projektového oddělení Rektorátu OU. Financovány budou z výzvy RESTART Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání 2014-2020.  

Více informací o investičním záměru Ostravské univerzity je uvedeno zde: https://www.osu.cz/22318/nove-budovy-ou-na-cerne-louce/

 
29. 06. 2018

Účast členů CMRM na konferenci SEDER

Ve dnech 27. - 28. 6. se zástupci KSG OSU zúčastnili mezinárodní vědecké konference s názvem „Social And Economic Development & Regional Policy“ s podtitulem „Adaptation Of Post-Industrial Society To Global Changes" pořádané Univerzitou Jana Evangelisty Purkyňe v Ústí nad Labem. Petr Rumpel v pozici „keynote speaker“ přednesl přednášku zabývající se implikacemi výsledků projektu Shrink Smart pro budoucnost smršťujících se měst. Členové Centra městského a regionálního managementu Alexandr Nováček, Vendula Reichová, Vojtěch Bosák a Ondřej Slach představili své aktuální výzkumy a studentky magisterského studia Ekonomické geografie a regionálního rozvoje Denisa Poskerová a Lucia Hýllová prezentovaly výzkumné záměry svých diplomových prací.

29. 06. 2018

Článek v tématickém vydání Geoscape

V aktuálním tematickém vydání časopisu Geoscape s názvem „Industrial Culture in Urban and Regional Development“ byl publikován článek členů CMRM „Industrial culture as an asset, barrier and creative challenge for restructuring of old industrial cities: case study of Ostrava (Czechia)“. Autoři Vojtěch Bosák, Alexandr Nováček a Ondřej Slach se v něm zabývají faktory ovlivňujícími (ne)využití industriálního dědictví a zároveň poukazují na dvojznačný význam industriální kultury pro budoucí rozvoj starých průmyslových měst. Článek lze nalézt zde.

06. 06. 2018

Dr. Slach v magazínu Index Lidových novin

V aktuálním čísle Magazínu Index Lidových novin pod titulem Město budoucnosti byl publikovaný text s názvem „Pukne ocelové srdce republiky?“ (strana 24 až 32) od Petra Kaina. V tomto textu se k minulosti, přítomnosti a především budoucnosti vyjadřuje také Ondřej Slach.

Samotný text naleznete zde.

04. 06. 2018

Vydání knihy Rozmístění služeb v Česku

Nakladatelství En Face vydalo koncem května knihu "Rozmístění služeb v Česku", kterou zpracoval autorský kolektiv pod vedením Jana Ženky a Ondřeje Slacha. Kniha je určena především pro studenty bakalářského a magisterského studia (ekonomické) geografie. V první části autoři charakterizují a mapují rozmístění podnikatelských služeb na mikroregionální úrovni. Zvláštní pozornost je věnována službám vázaným na cestovní ruch, kreativním odvětvím a znalostně náročným obchodním službám. Druhá část je věnována analýze rozmístění maloobchodu a kreativních služeb ve velkých městech - obsahuje případové studie Ostravy, Brna a Prahy. 

Kniha je ke stažení zde.

04. 06. 2018

Exkurze pro kolegy z Jagellonské univerzity v Krakově

Členové Centra městského a regionálního managementu Ondřej Slach, Alexandr Nováček a Vojtěch Bosák uspořádali dne 30. května exkurzi pro studenty a vědecké pracovníky z Jagellonské univerzity v Krakově. Na trase Dolní oblast Vítkovice – Mariánské náměstí – centrum města byla představena historie města se speciálním důrazem na nedávný historický vývoj a socioekonomické problémy.

20. 04. 2018

Panelová debata: Cesta k dočasnému užívání v Ostravě |

Doktor Ondřej Slach bude moderovat panelovou debatu statutárního města Ostravy v PLATO Ostrava, která bude zaměřena na problematiku využívání opuštěných prostor.

Debata proběhne k příležitosti blížícího se konce projektu Refill Ostrava, kdy dočasné užívání opuštěných prostor studovali zástupci Ostravy od května 2016 v různých evropských městech, která s tímto konceptem experimentují (například v Brémách, Gentu, Helsinkách, Poznani a Rize). Své zkušenosti a poznatky tak chtějí účastníci projektu sdílet s širokou veřejností.

Pozvánku na akci naleznete zde.

11. 04. 2018

Recenze knihy War by Other Means: Geoeconomics and Statecraft

V aktuálním čísle informací ČGS byla v sekci Literatura publikována recenze knihy od Roberta Blackwilla a Jennifer Harris, která se zabývá rostoucím uplatněním geoekonomických nástrojů v mezinárodních vztazích. Autor recenze Mgr. Vojtěch Bosák, který je členem Centra městského a regionálního managementu, knihu kriticky hodnotí a zamýšlí se nad vztahem geoekonomiky a demokracie.

Recenze je dostupná zde.

06. 04. 2018

Nové projekty Centra městského a regionálního managementu

Centru městského a regionálního managementu, které působí na Katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, se podařilo získat pro následující tři roky trojici nových vědecko-výzkumných projektů. První projekt, financovaný Grantovou agenturou ČR, se ve spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně věnuje problematice starých průmyslových regionů Ostravska a Ústecka. Zjednodušeně lze říci, že se zabývá hlavními faktory a hybnými silami dlouhodobého vývoje trajektorií tradičních odvětví (hutnictví, ocelářství, automobilový průmysl), přičemž nebudou opomenuta ani relativně nová kreativně a informačně orientovaná odvětví. Současně bude předmětem výzkumu i role politik a aktérů a jejich vliv na rozvoj daných odvětví. Další dva projekty jsou financovány Technologickou agenturou ČR z programu ÉTA a řešeny společně se Západočeskou univerzitou v Plzni. Jeden projekt zkoumá budoucnost venkova v Česku, respektive výzvy, vize rozvoje a možné vývojové scénáře tohoto specifického prostoru. Svým zaměřením projekt reaguje na aktuální problémy venkova, které jsou medializovány a reflektovány v různých vládních dokumentech i volebních programech politických stran. Mezi klíčová témata patří vylidňování venkova, stárnutí populace, koncentrace pracovních příležitostí do velkých měst, zastarávání či nedostatečnost občanské vybavenosti. Prakticky na opačné straně tematického spektra se nachází objekt studia druhého projektu, který se zaměřuje na proces revitalizace městských center a dalších veřejných prostor. V tomto případě projekt reaguje na dlouhodobý pokles atraktivity těchto prostorů klíčových pro města, viz např. Pokles atraktivity center měst v Česku a možná řešení. Jelikož se jedná o projekty aplikovaného výzkumu, hlavním výstupem bude baterie doporučení, opatření a návrhů, které se promítnou například do Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+.

Zdroj zprávy: http://prf.osu.cz/22270/nove-projekty-centra-mestskeho-a-regionalniho-managementu/

18. 03. 2018

Dotazníkové šetření: Jaká je kvalita života v centru Ostravy?

K poznání přispějí obyvatelé Moravské Ostravy a Přívozu...

Dodnes se neví, co přesně obyvatele do centra přitahuje, nebo naopak proč se z něj lidé stěhují pryč. A to byl jeden z důvodů, proč Ostravská univerzita nastartovala výzkum na toto téma. Zároveň poslouží pro zjištění spokojenosti současných obyvatel Moravské Ostravy a Přívozu.

Výstupem, který doloží důležité informace o kvalitě života v centru Ostravy, budou vyplněné online dotazníky. Ty obvod Moravská Ostrava a Přívoz a Magistrát města Ostravy zveřejní na svých webových stránkách a sociálních sítích během března 2018 a lidé se tak budou moci do výzkumu anonymně zapojit kdykoliv z pohodlí svého domova.

„Ptáme se na motivaci k přistěhování do centra, na nynější spokojenost s životem v Moravské Ostravě a Přívoze, ale také na to, zda obyvatelé uvažují, že centrum opustí a proč. Díky spolupráci s městem doufáme, že oslovíme co nejvíce obyvatel, kteří nám dotazníky vyplní. Zjištěné výsledky mohou napomoci identifikovat hlavní výhody a nevýhody života v centru Ostravy. Díky výzkumu bude mít město lepší informace k případným řešením zjištěných problémů.“ vysvětluje hlavní důvody dotazníkového šetření mezi obyvateli Ondřej Slach, vedoucí výzkumu za Ostravskou univerzitu (OU). Dotazník vznikl v rámci spolupráce mezi Katedrou sociální geografie a regionálního rozvoje na Přírodovědecké fakultě OU a Magistrátem města Ostravy a obvodem Moravská Ostrava a Přívoz. Samotný výzkum je pak realizován s univerzitami z německého Lipska a Erfurtu.

https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSc_hzz9Z_AhrJvGOBcwAechlJ85G_dj6-t-F3CEaXHywjRflA/viewform

Zdroj zprávy: https://moap.ostrava.cz/cs/o-moapu/aktualne/jaka-je-kvalita-zivota-v-centru-ostravy

18. 03. 2018

Beseda: Zeleň a veřejný prostor

Dr. Ondřej Slach z Centra městského a regionálního managementu bude ve středu 21. února 2018 v centru Pant hostem besedy Zelená Ostravě: Zeleň a veřejný prostor, spolu s Ing. arch. Evou Špačkovou a Mgr. Kateřinou Šebestovou. Diskuse bude o tom, jak posílit angažovanost obyvatel v otázkách veřejného prostoru, jakým směrem by se Ostrava měla vydat a jak veřejný prostor zodpovědně a smysluplně využívat. Více informací na FB nebo na online magazinu Ostravské univerzity zde.